středa 2. září 2015

Čekáme na zázrak - odpoví nemocná matka třech dcer. (Cesty za sirotky, Míša)

Rodin se sirotky v samotném okolí našeho Centra je několik. Některé si vystačí samy a pomoc nežádají - mají například dobré příbuzenstvo nebo dostatek vlastního pole nebo jsou děti odrostlejší. Takoví nám za nabídnutou pomoci poděkují a pošlou nás dál, k potřebnějším. Potřebnější jsou ti, co nemají vlastní pole a musejí ho na sezonu pronajímat, ti co mají jen malé děti, které jíst potřebují, ale vypěstováním ještě nepomohou, ti, kterým zůstali jen staří prarodiče, žádné tety a strýci. A ani ti nejpotřebnější nežebrají, ani o peníze ani o jídlo. Ale tu radostnou úlevu v jejich očích, když jim řekneme, že jím můžeme pomoci, bych Vám přála vidět.

Nemocná Mama Asha a její tři dcery

Sedíme v malé hliněné chajdě na rohoži a 15 cm dřevěných židličkách. Kouknu se na strop a vidím slaměnou střechu plnou obrovských děr. Trám, který tvoří hřeben střechy končí dřív než na protilehlém štítu. Asi 50 cm před koncem je podložen od země hrubou větví. Toto je obydlí mamy Ashi a jejich tří dcer: Sady, která má handicapovanou ruku, Manjiyi, která je vdovou s ročním dítětem a malé Ashi, která chodí do 3. třídy. 




Mama Asha byla jednou ze tří žen místního muslima, který však zemřel před 2 léty. Od té doby žijí samy a bez pomoci. Mezitím, co ostatní 2 vdovy stavějí nové domy, ona nemá ani co by uvařila k večeři. Pole, které vlastní nemůže obdělávat, sama je totiž nemocná. Cítí se velmi slabá a upadá náhle do závratí a bezvědomí. Místní lékař ji neporadil a ošetření v nemocnici si nemůže dovolit. Ani jedna z dcer není v momentální situaci schopná práci na poli zastat. Celé Mahango je po sklizni, jenom mama Asha a dcery nemají, co do úst. Moje otázka tedy zní: "Jak se vlastně živíte?" Odpověď: "Čekáme na zázrak. Ostatní ženy mého může se mají lépe, protože mají příbuzné. Občas nám lidé něco dají, jako třeba teď tuhle větev banánů." Hned jich pár odlomila a rozdělila se s námi. Začínám cítit vnitřní tíhu: Tahle žena nemá skutečně NIC. Zní to banálně, ale když si uvědomíte, že z toho, co člověk k životu alespoň v základu potřebuje, ona nemá NIC, je to děsivé!


Mama Asha vždycky pomáhala nám, ať už na misijní stanici nebo v sirotčinci a byla oporou těm, kteří dennodenně pomáhají sirotkům a dalším potřebným lidem.
Jak můžeme nyní pomoci my jim? Malé Ashi můžeme pomoci studovat, platit školné a školní pomůcky...ale to je nenasytí. Začali jsme tedy tím, že jsme jim dali 20 000 šilinků na opravu střechy...to je vlastně jen 250 Kč a jakou pro někoho mají hodnotu. Také zaplatíme mamě Ashi vyšetření v nemocnici, třeba to, co ji trápí půjde vyléčit. Je to pomoc, ale stále je to nezasytí.



Adoptuj malou Ashu a pomoz její rodině
- školní  náklady, oblečení, boty, hygiena pro malou Ashu: 3000 Kč/ rok

- základní potraviny pro 4 osoby (1 pytel rýže, 1 pytel kukuřice): 3000 Kč/ 3 měsíce
 (zároveň pracujeme na plánu, jak využít jejich pole k jejich obživě, když už jej nemohou obdělávat, dalo by se alespoň pronajímat na sezonu, která začíná za 3 měsíce.)

Kdo může pomoci, prosím, kontaktujte nás na kontakt@bezmamy.cz