pondělí 20. července 2015

Zážitky z prvního týdne v Tanzánii (Peťa)

Na Afriku se prostě připravit nedá :-)! Je plná překvapení, výzev, hravosti a jednoduchosti. Ač jsem se doma v ČR snažila připravit sebevíc, tak skoro zbytečně - denně mě tu obohacují takové maličkosti a jednoduchosti, které by člověk doma přehlédl. V jednoduchosti je krása - po týdnu v Tanzánii souhlasím. Jakoby se tu čas zastavil ale pozor! - překvapivě jiným způsobem než jsem čekala. Jednoduché postupy, kterými místní pracují, jsou pro nás, "civilizované občany", někdy až moc nepochopitelné a složité :-D. Na stereotypní stravu, formu hygieny, styl zábavy, "MHD",  minimum technických vymožeností a online připojení... si člověk po pár dnech kupodivu dobře zvykne.
Nedělní návštěva kostela, kde jsme se zúčastnili mše a křtin, nám přinesla příležitost poprvé zažít pravou africkou atmosféru naostro. Poté jsme byli pozváni na oslavu křtin a na "sodu" (jóó - Mirinda a Pepsi v Mahangu frčí) a poseděli s místními i s knězem.


Další den v pondělí jsme se Zuzi navštívily místní střední školu, kde Zuzi začala učit. V ten den ve mně vzrostla nesmírná úcta k místním - sounáležitost, pokora, školní uniformy a styl výuky se mi  moc líbil. Osobně mě jako farmaceutickou laborantku oslovila chemická laboratoř. Opravdu zde na vavřínech nesedí. Se Zuzi jsme užasly z jak krásných učebnic se učí a jak jsou děti šikovné, Vše v angličtině!
S angličtinou celkem zápasím a i tak jsem přijala výzvu "učit" základy angličtiny v mateřské školce. A jejej - s paní učitelkou se anglicky nedomluvím. Nějaké děti vypadají nadějně. Zvlášť po prvním uvítání, kdy na mě mluvily anglicky. Tak si říkám paráda, tak to půjde. Ehmmm... tak po pár minutách mě napadá: "Trpělivost růže přináší." Děti umí říct naučené fráze snadno, ale představování a následné číslovky už je horší. Další velká pravda: "Opakování je matkou moudrosti." Takže dokola říkám Rudia tena (Opakuj znovu). Jako nepedagog se snažím používat jednoduché anglické věty a zjišťuji, že ořech to asi nebude ale menší oříšek ano. Ať žijí výzvy!

 Po prvním dnu ve školce usedám a místo svého zdokonalování v angličtině se učím místní svahilštinu. Baví mě to čím dál víc. Ještě před pár dny jsem si ani v nejmenším nemyslela, že svahilština  bude mým dalším jazykem - tedy teď minimálně na 6 týdnů. Prý stačí 6 měsíců a pak svahilsky válíte stejně jako česky. Takže kdo ví:-)? Je to báječné vidět, jak místní těší, že cizinci mají zájem s nimi komunikovat. Je to super do té doby než jim dojde, že to s námi celkem jde a tím pádem nás zahrnují vyprávěním, samozřejmě ve svahilštině, tak se prostě začnete, jak je slušné, usmívat a říkat: "Sielewi nebo Samahani, sifahamu Kiswahili" a tááák prostě. Jinak dětičky jsou zlaté - krátké učení prokládané hraním venku, focením, tancováním a zpíváním nás všechny moc baví. Náš song "Skákal pes..." se líbil :-):-).
Aktivně pracujeme na tvorbě nástěnky pro sirotky, ze které už teď mají nesmírnou radost.
Pro dnešek je to vše, takže: "Kwaheri!"

Žádné komentáře:

Okomentovat