Afrika versus Evropa… a pár odlišností…. (Péťa)

… které mě, jako cestovatelku, která má za sebou pouze Evropu, zaujaly – některé překvapily, některé vystrašily, jiné zahřály na srdci… Tak jdeme na to:

-          Turecký záchod – na letišti v Daru ještě Evropa klasická, všude jinde už néé. Jednoduše – zvyknete si docela rychle a přijde vám to v konečné fázi jako nejlepší metoda až na to, že si na něm moc noviny nepočtete, páč to kolena dlouhodobě nevydrží….

-          Moskytiéry – poprvé spím jako princezna z pohádek, když odmyslím sít, která mě chrání před 24 hodinovým bzučením komárů, které se se Zuzi snažíme pozabíjet (neptejte se mě tu na mé vegetariánské přesvědčení – to víte, že mi trhá srdce ubližovat čemukoliv živému J) jak se dá a hlavně čím se dá, takže na stěnách pokoje nemáme obrázky ale komáry v různých pózách, kteří se nám oddali 

-          Prach a la vyprahlá Afrika – je prostě všude a berete ho jako dobrý peeling a zkoušku vaší pokožky, co všechno snese. Větrná prachová tornáda jsou super, už jsem byla jedním součástí – co naděláte, prolítnete jím a máte výtlem :-)

-          Den má 12 hodin – rozednívá se lehce před sedmou a tou dobou večer i Slunce zapadá

-          Nebe plné hvězd a Měsíc ve tvaru U – pozorovat to s tichem okolo je krása, jen malý a velký vůz tu prostě nenajdeme

-          Jezení rukama – zatím nepraktikujeme a asi ani nebudeme, u dětí běžná věc

-          Večeře – běžně tu bývá kolem 21.-22. hodiny s tím, že je to největší jídlo za den – po 14 dnech zvyšujeme porce, protože rýže nám jaksi přestává stačit a my pocitujeme hlad, takže ač večer padáme únavou, hlad nás na véču vyžene J

-          Děti a jejich den – přes den škola, pak práce, jídlo a na pořádné učení dochází až po večeři, takže kolem 22. hodiny. Mrňousci usínají na stole… :-/ tohle nedávám – srdce ani hlava to nebere…

-          Modlitba před jídlem – ve svahilštině, která netrvá pár vteřin, je opravdu dlouhá a když pozorujete děcka, která se v tento okamžik dokážou naprosto zklidnit a oddat se této chvíli, ani nedudáte, ač nejste věřící

-          Kostel – menší kostelík s jednoduchým interiérem, kam se nás vejde hafo. Mše doprovázená zpěvem a tancem černochů, jak známe z filmůJ, je opravdu zážitek, žádná nuda, když se tedy mše neprotáhne na 3-4 hodiny, jak to tak často bývá

-          Typická jídla, „denní chleba“ – rýže, kukuřičná kaše ugali, fazole, hrášek, chipsy (hranolky)

-          Typické ovoce – banány, avokádo, papája – nezaměnitelná chut – prostě lahoda, pane Jahoda :) Zvyká se lehko, odvyká těžko…. Uff, „těším“ se na ovoce z českých supermarketů…

-          Zvířátka - Oslíci, kozy, krávy, slepice, psi, kočky, krávy s obrovským tukovým hrbem na zádech – vypadají jako velbloudi J

-          Pepsi za 8 Kč, pivo za 35 Kč – chutná obojí JJ

-          MHD mezi vesnicemi – piki piki – tzn. motorky s hudbou, ale bez zrcátek a funkčního tachometru – vejdeme se 3 (když se vezou děti tak řidič a 4 prcci)

-          Hořící pole – samovolné a někdy asi i žádané mini požáry – vidíte denně, prostě je míjíte…

-          Hadi, štíři – 1 přejetý had, 2 zabití štíři – snad se tahle má zkušenost moc navyšovat nebude

-          Zelené slepice a kuřátka – jen si nemyslete, že už kecám – ani náhodou 

-          Krátké vlasy (tím myšleno téměř vyholené) – i holky je mají – prý je drahé je tady udržovat nebo si nechávat dělat copánky

-          Děkovná řeč ve školce – vždy když se jim zadaří, něco splní nebo mi odpoví dobře – celá třída si sborově poděkuje a na konci si tleskne: „ Hongera chekechera u-aaa…“ tlesk :-):-)

Tak co na to říkáte? Co vás napadá, jaké máte pocity?

Přidáte se příští rok a vyzkoušíte to na vlastní kůži???